HLAVNÍ SLOŽKY BĚŽNÉ KOSMETIKY – Minerální olej a deriváty ropy.
Proč (ne)používat ropné produkty místo přírodních. Minerální olej a jeho deriváty. Čím nám (ne)prospívají? Proč jsou na trhu tak rozšířené?
Minerální Olej
Další názvy: Paraffinum liquidum, Liquid Paraffin, White Petrolatum, Liquid Petrolatum, Huile Minerale, Paraffine, Mineral Oil, Nujol, Adepsine Oil, Petroleum, White mineral oil
Hlavní negativa minerálního oleje:
- Bioakumulace – akumuluje se v podkožním tuku, játrech a mateřském mléce
- Zabraňuje přirozené funkci pokožky, brání dýchání, protože vytváří jemnou vrstvu na povrchu kůže, jež budí falešný dojem hydratace
- Způsobuje ucpávání pórů, čímž zpomaluje schopnost těla zbavovat se toxinů
- Jedná se o syntetické, tedy tělu nevlastní látky
- Studie na prevenci rakoviny (Coalition, 2002) přišla se závěrem, “Hlavní produkty pro kosmetiku a osobní hygienu, včetně krémů, mýdel a šamponů, představují největší riziko pro širokou veřejnost." Z čehož vyplívá, že minerální olej a další ropné produkty by neměli mít žádné místo v péči o pleť!
Na minerální olej (Paraffinum Liquidum), vazelíny (Petrolatum) a jejich obdoby můžeme v dnešní době narazit na obalech nespočetného množství kosmetických výrobků: od krémů, odličovacích mlék a olejů, olejových koupelí a dětských olejíčků přes vlasovou kosmetiku, balzámy na rty až po dekorativní kosmetiku. Abychom pochopili, proč je tato složka u výrobců kosmetiky tak oblíbená, podívejme se na její původ, její roli v péči o pleť, pozitiva, negativa a možné vedlejší účinky, které může vyvolat.
Původ a funkce minerálního oleje
Minerální oleje jsou vyráběné atmosférickou a vakuovou destilací z ropy. Jakožto u každého ropného produktu se jedná o surovinu z neobnovitelných zdrojů. V nerafinované formě jsou minerální oleje škodlivé v případě kontaktu s lidský tělem. Proto je pro jejich použití v kosmetice nutné, aby prošli složitým výrobním procesem, který se nazývá rafinace.
Proč se v krémech a mastech používá? Protože tvoří olejovou část emulze (funkce jednotlivých složek krému v blízké době rozebereme ve speciálním článku). Ta má za účinek vyživovat pokožku – držet ji hladkou a poddajnou, což se bohužel v případě minerálního oleje děje velmi málo.
Minerální olej má v porovnání s rostlinnými oleji spíše okluzivní účinky, tzn. brání odpařování vody z kůže tvorbou nepropustného filmu na povrchu pokožky. (Tsutsumi a kol., 1979) Jeho vstřebávání je obecně v závislosti na stavu pokožky, velmi nízké. Obvykle vytváří poněkud mastný, ale hladký pocit na pokožce, což zákazníkovi vytváří pocit vlhkosti. Ale otázkou zůstává, jestli je pokožka skutečně hydratována jen kvůli obsahu minerálního oleje, který vytváří pocit vlhkosti/hladkosti? Je rozhodně důležité posílit přirozenou bariéru proti vlhkosti, ale mnozí odborníci na péči o pleť naznačují, že pocit vlhkosti není skutečný.
Poté, co použijete krém s minerálním olejem, ten měkký, hedvábný pocit na pokožce je jen z minerálního oleje na povrchu a nikoli skutečná struktura pokožky. Kůže je jednoduše pokryta něčím, co se zdá být měkké a hebké.
Rostlinné oleje
Rostlinné oleje jsou oproti minerálním olejům do pokožky mnohem lépe vstřebávány, fungují jako emolienty, tzn. v kůži působí jako mazadlo, redukují odlupování pokožky, udržují pokožku měkkou, hladkou a poddajnou. Na různé druhy přírodních rostlinných olejů se více zaměříme v samostatném článku, stejně tak jako na rozdíly mezi emolienty a okluzivy.
Minerální olej oproti olejům rostlinným postrádá jakékoli bioaktivní látky, což je pro naprostou většinu uživatelů negativum, ale vyskytují se i lidé se specifickými kožními problémy (např. specifické alergie), pro které může být toto negativum výhodou.
Proč zrovna minerální olej?
Proč je natolik rozšířen právě minerální olej? Důvody jsou hned dva. Ten první a nejjednodušší je cena. Minerální olej je totiž nejlevnější olejová složka, kterou můžeme do kosmetiky legálně použít. Při zpracování ropy (viz výše), je jako vedlejší produkt skutečně snadno dostupný a jeho cena je řádově nižší než ceny olejů přírodních, které jsou pro kosmetické produkty mnohem vhodnější.
Druhý důvod je stabilita. Samotný olej nestárne, nekazí se, neoxiduje, nevoní. Krémy z něj vytvořené mají méně obtížné receptury, což je pro mnohé výrobce velmi sympatické. Sami víte, kolik roků až desítek let může ve skříni vydržet krém na boty, který je vyrobený z totožného oleje a vazelíny, jako jsou často použity do krémů a mastí.
Minerální olej z kosmetiky v mateřském mléce? Prokázaná realita. 
Minerální olej vyčištěný do kosmetické kvality je netoxický. Studie, (Concin a kol., 2008) publikovaná v renomovaném časopise Food and Chemical Toxicology, prokázala že, molekuly minerálního oleje mohou být nalezeny jak v tělesném tuku, tak v mateřském mléce.
Další studie na lidských dobrovolnících (Choe a kol. 2014 a 2015) prokázala prostup minerálního oleje až do živé tkáně epidermis, i když v malém množství. Stejně tak studie (Rossmiller, 1966) prokázala přítomnost nízkého množství frakce minerálního oleje i v živé pokožce.
Je to nepříjemné, ovšem když toto nebezpečí porovnáme s jinými kosmetickými přísadami jako konzervanty, alergeny z parfémů, nebo některými chemickými UV filtry, není riziko zdaleka tak vysoké. O zmíněných negativech uvedeme další článek.
Bioakumulace potvrzena
Bioakumalace frakcí minerálního oleje se vždy objevila hlavně v játrech a v menším rozsahu v tukové tkáni a slezině. Tento výsledek publikovala v roce 2017 organizace European Food Safety Authority (EFSA); Cravedia (2016)
Když toto nebezpečí porovnáme s jinými kosmetickými přísadami, konzervanty, alergeny z parfémů, nebo některými chemickými UV filtry, není riziko tak vysoké. Přesto existuje a je zbytečné se mu vystavovat.
Kdybych měl dát své doporučení, používejte ověřené produkty k péči o pleť. Ty, které opravdu zpevní a vyživí pokožku. Když si minerální olej namažete na kůži pat u nohou, kde je pokožka mnohem silnější, nemusí se je jednat o nic zdraví škodlivého. Mazat si ho na obličej nebo na citlivou dětskou pokožku v době, kdy jsou na trhu dostupné kvalitní přípravky, je na uvážení zodpovědnosti každého z nás.
A jaké produkty a jejich složky tedy vyhledávat?
Kdybychom měli dát své doporučení, používejte ověřené přírodní produkty k péči o pleť. Ty, které opravdu zpevní a vyživí pokožku. Když si minerální olej namažete na kůži pat u nohou je to ještě pochopitelné. Mazat si ho na obličej nebo na citlivou dětskou pokožku v době, kdy jsou na trhu dostupné kvalitní bio přípravky, je na uvážení zodpovědnosti každého z nás.
Používejte kosmetické produkty vyrobené z přírodních složek, ideálně certifikovanou přírodní či bio kosmetiku. Certifikace garantuje čistě přírodní složení, v případě Bio certifikace dokonce kosmetiku s minimem anebo úplně bez konzervantů. O druzích certifikace kosmetiky a přírodních složkách se dozvíte detailně velice brzy v našem budoucím článku.
Upřednostněte kosmetiku obsahující přírodní bio oleje místo oleje minerálního:
- Mandlový olej
- Makadamový olej
- Olej ze semínek z moringy
- Olej ze semínek černého rybízu
- Kokosový olej
- Bambucké máslo
- Olej z ovesných lipidů
- Olivový olej
- A mnoho dalších, o nichž se také dočtěte v jednom z našich budoucích článků
_small.jpg)
.jpg)
Zdroje:
-Concin, Hofstetter, Plattner, Tomovski, Fiselier, Gerritzen ,Fessler, Windbichler, Zeimet, Ulmer, Siegl, Rieger, Concin, Grob. Mineral oil paraffins in human body fat and milk, Food and Chemical Toxicology, Volume 46, Issue 2, February 2008, Pages 544-552
- DiNardo, J.C. Is mineral oil comedogenic? J. Cosmet. Dermatol. 4, 2–3(2005).
-Choe, C., Lademann, J., Darvin, M.E., 2014. Gaussian-function-based deconvolution method to determine the penetration ability of petrolatum oil intoin vivohuman skinusing confocal Raman microscopy. Laser Phys. 24 (10), 105601.
-Choe, C., Lademann, J., Darvin, M.E., 2015. Analysis of human and porcine skin in vivo/ex vivo for penetration of selected oils by Confocal Raman Microscopy. Skin Pharmacol.Physiol. 28, 318–330
-Rossmiller, Hoekstra, 1966. Hexadecane-induced hyperkeratinisation of guinea pig skin: III. Cutaneous penetration of topically applied hexadecane-1-C-14. J. Invest. Dermatol. 47 (1), 39–43
-Tsutsumi, H., Utsugi, T. and Hayashi, S. Study on the occlusivity of oil films. J. Soc. Cosmet. Chem. 30, 345–356 (1979).