Jsou konzervanty v kosmetice skutečně bezpečné?
Jsou konzervanty v kosmetice skutečně bezpečné?
HLAVNÍ SLOŽKY BĚŽNÉ KOSMETIKY: Chemické Konzervanty
Proč (ne)používat kosmetiku obsahující běžné konzervanty a čím jsou nám nebezpečné. Co konzervanty vlastně jsou a proč se používají?
Konzervační látky
Konzervační látky jsou přírodní nebo syntetické přísady, která se přidávají do kosmetických výrobků, aby se zabránilo znehodnocení, zejména z mikrobiálního růstu nebo nežádoucích chemických změn. Konzervantů se na trhu vyskytuje velmi široké spektrum: od přírodních, po plně syntetické, s různým stupněm dráždivosti a nebezpečnosti. V našem seriálu si postupně budeme představovat jednotlivé konzervanty, po stránce jejich bezpečnosti, rizik a vlivu na lidské tělo. Podíváme se, proč se velké společnosti pokouší maskovat a zlehčovat prokázané negativní účinky konzervantů používaných ve svých produktech.
Proč konzervační látky?
Konzervanty nebývají jako samostatné látky nijak prospěšné. Jedná se většinou o silné iritanty a jedy. Musí být schopné zastavit růst mikroorganizmů, v případě konzervantů mikrobi statických, a zničit mikroorganismy ve výrobku se vyskytující v případě konzervantů mikrobicidních. Jako velmi nebezpečným látkám je jim věnována celá jedna příloha nařízení EU č.1223/2009, která obsahuje pozitivní seznam konzervantů a jejich koncentrací povolených v kosmetických výrobcích pro evropský trh. Nejběžněji se řadí do těchto pěti skupin, které si postupně probereme, včetně jejich vlivu a vědeckých studií o vlivu na matku a dítě.
1) Isothiasoliny (MIT, CMIT, Kathon) – silné iritanty – zaměříme se na ně v dnešním článku
2) Parabeny (Methyl-, Propyl – paraben) – obecně známé nebezpečí
3) Formaldehydové donory (DMDM Hydantoin, Imadozolidinyl Urea Atd.)
4) Phenoxyethanol – mírnější alternativa výše uvedeným, v poslední době podezřelých z rakovinotvornosti
5) Organické kyseliny (Sodium Benzoate, Potassium Sorbate) – nejméně škodlivé, rozhodně však ne všechny a ne vždy
Jsou tedy povolené konzervanty skutečně bezpečné?
Dnes se podíváme na samotnou logiku bezpečnosti. Jsou bezpečné? To je velkou otázkou! Z krátkodobého hlediska naší aktuální znalostí jsou považovány za bezpečné. Je zde ale jedno obrovské ALE. Ukážeme si to na konkrétním příkladu jednoho z nejpopulárnějších konzervantů posledních deseti let – methylchloroisothiazolinonu (CMIT) a methyizothiazolinu (MIT). Ten byl dlouhá léta široce používán od mýdel přes šampóny, krémy a masti, velmi často i pro citlivou pokožku! Tento konzervant známý přibližně od 80. let a široce používaný zejména po omezení parabenů, byl roku 2016 omezen do krémů a v roce 2017 zakázán pro krémy a mléka. Pro oplachovou kosmetiku je stále povolen, což Vás možná po přečtení následujících řádků bude šokovat. Tudíž tento chemický konzervant byl po více než 30 let používán a považován za bezpečný, až nejnovější výzkumy prokázali jeho nevhodné použití a rizika.
Epidemie alergií
I autoři vědeckých článků nazývají současný stav epidemií – v posledních letech množství alergických reakcí nezůstává konstantní, ale má vzrůstající tendenci. CMIT a MIT jsou látky silně alergenní, funkčně se doplňují. MIT je mikrobitoxický a CMIT účinně zabíjí houby a plísně, a proto se používají jako směs. (Lundov a kol., 2011) Proto se většina studií vztahuje k oběma z nich. Jedna z nejaktuálnějších studií ukazuje skutečně varovné výsledky. Celkem 6,0 % pacientů mělo pozitivní náplasťové testy na MIT. Dermatitida nejčastěji postihla ruce (43,4%), obličej (32,7%), paže (14,6%) a oční víčka (11,7%). U 72,7 % byla alergie na kontakt s MIT v současné době významná zejména z důvodu expozice kosmetickým výrobkům (83,2 %). Většina z nich (79%) zaznamenala nástup jejich dermatitidy mezi lety 2013 a 2015. (Schwensen a kol., 2017).
Tyto jevy mají velký vliv na kvalitu života a samozřejmě jim je věnována velká pozornost po celém světě. Podobných studií jsou k dispozici desítky, vybíráme z nejzajímavějších z Austrálie, Dánska, Francie a Belgie.
Dvě studie zahrnující 8 680 pacientů a 7 874 pacientů v Belgii a Francii jednoznačně ukazují na nárůst kontaktní alergie způsobené infekcí vyvolanou MIT, s mírou senzibilizace ve výši 6,0 % v roce 2012, a zvyšující se dokonce až na 7,0 % v roce 2013. které postihují ženy ve středním věku zejména v oblasti tváře a rukou, zaznamenány byly i dermatitidy u velmi malých dětí. (Aerts a kol., 2015)
Kontaktní alergie na MIT zaznamenala výrazně zvýšený výskyt z 1,8 % v roce 2009 na 4,2 % v roce 2012). Počet žen s dermatitidou v obličeji se výrazně zvýšil v roce 2012. Studie se týkala i vztahu k povolání poškozených a jedni z nejpostiženějších jsou malíři (MIT nekonzervuje jen kosmetiku, ale i nátěrové barvy) a lidé pracující s kosmetikou. (Schwensen, 2014)
Dětské vlhčené ubrousky s MIT/CMIT způsobují dermatitidu
Další studie, tentokráte z Melbourne ukázala na MIT jako na nový důležitý alergen v kosmetice v Austrálii. Důležitým zdrojem expozice byly dětské ubrousky, které byly u rodičů převážně spojeny s dermatitidou v oblasti rukou. (Boyapati a kol., 2013)
Přísada, která je silně dráždivá, alergenní a PROKAZATELNĚ neurotoxická (Burnett a kol., 2010), (i s možným poškozením plodu) byla používána i pro dětskou kosmetiku a kosmetiku pro matky. V danou chvíli byla samozřejmě látka pokládána za zcela bezpečnou a byla široce používána nejen výrobci běžné a méně kvalitní supermarketové a katalogové kosmetiky, ale i renomovanými značkami.
Všechny tyto informace jsou skutečně alarmující. Nikdo z nás by se jistě nechtěl někdy stát nevědomky pokusným králíkem pro sice momentálně schválené, ale dostatečně nevyzkoušené chemikálie. Pro se pro své potřeby vždy snažte těmto chemickým látkám vyhnout a používat pouze přípravky bez konzervantů. Maximální obsah přírodních látek a v ideálním případě BIO certifikace je záruka toho, že v budoucnu nebudete podobně nepříjemně překvapeni.
Zdroj:
Schwensten, Uter, Bruze, Svedman a kol., The epidemic of methylisothiazolinone: a European prospective study. Contact Dermatitis. 2017 May;76(5):272-279. doi: 10.1111/cod.12733. Epub 2016 Dec 28.
Boyapati A, Tam M, Tate B, Lee A, Palmer A., Nixon R., Allergic contact dermatitis to methylisothiazolinone: exposure from baby wipes causing hand dermatitis. Australas J Dermatol. 2013 Nov;54(4):264-7. doi: 10.1111/ajd.12062. Epub 2013 May 29.
Aerts O., Goossens A., Giordano-Labadie F. Contact allergy caused by methylisothiazolinone: the Belgian-French experience. Eur J Dermatol. 2015 May-Jun;25(3):228-33. doi: 10.1684/ejd.2015.2608.
Schwensen JF1, Menné T, Andersen KE, Sommerlund M, Johansen JD., Occupations at risk of developing contact allergy to isothiazolinones in Danish contact dermatitis patients: results from a Danish multicentre study (2009-2012). Contact Dermatitis. 2014 Nov;71(5):295-302. doi: 10.1111/cod.12286. Epub 2014 Aug 21.
Burnett, C. L., Bergfeld, W. F., Belsito, D. V., Klaassen, C. D., Marks, J. G., Shank, R. C., … & Andersen, F. A. (2010). Final report of the safety assessment of methylisothiazolinone. International journal of toxicology, 29(4 suppl), 187S-213S.
Lundov, M. D., Krongaard, T., Menné, T. L., & Johansen, J. D. (2011). Methylisothiazolinone contact allergy: a review. British Journal of Dermatology, 165(6), 1178-1182.