Antibakteriální gely a jejich vliv na pokožku

Obecně se doporučuje mýt si ruce mýdlem a dodržovat maximální hygienu rukou po celý den. Pokud se ale například pohybujeme mimo domov, nemusíme mít dostatečný přístup k tekoucí vodě a mýdlu. A v těchto chvílích je dobré mít po ruce antibakteriální (dezinfekční) gely. Jejich použití je rychlé, efektivní a můžete si je vzít s sebou takřka kamkoli. Z čeho jsou tyto gely složené a jaký mají vliv na naši pokožku? Náš specialista na vývoj kosmetiky Tomáš Plíhal odpověděl na nejčastější otázky, které se tohoto tématu týkají.

Jak správně antibakteriální gel nanášet?

Při použití dezinfekčního gelu se řiďte návodem výrobce gelu, zejména co týče aplikovaného množství. Mnoho lidí totiž nanáší gelu málo, a ne všechny gely mají totožnou účinnost. Gel po nanesení rovnoměrně rozetřete a vrstvu nechte zaschnout cca 10-15 vteřin. Až poté je zajištěna jeho maximální účinnost.

Jak antibakteriální gely fungují?

Gely, které obsahují alespoň 60 % alkoholu, ničí většinu bakterií i virů. Alkohol v dezinfekčním gelu způsobí narušení vnější buněčné membrány bakterie či viru, čímž je zneškodní. Existují vzácné výjimky, na které je gel neúčinný – např. spory Cryptosporidium, norovirus a Clostridium difficile, to se však současné situace ohledně koronaviru netýká.

Může být funkčnost antibakteriálních gelů něčím ovlivněna?

Dezinfekční gely mají sníženou účinnost při zašpiněných a mastných rukách. Mnoho studií ukazuje, že dezinfekční prostředky fungují dobře v klinických prostředích jako jsou nemocnice, kde ruce přicházejí do styku s choroboplodnými zárodky, ale obecně nejsou silně zašpiněné nebo mastné. Dezinfekční gely fungují dle současných studií dobře i na mírně zašpiněných rukách. Pokud jsou ruce silně zašpiněné nebo mastné, jejich účinnost je zásadně snížena. V takovém případě je vždy vhodnější použít mýdlo s vodou.

Z čeho jsou antibakteriální gely složeny?

Dezinfekční prostředky musí podle doporučení WHO obsahovat alespoň 60 % alkoholu. Jedná se většinou o ethanol nebo isopropyl alkohol, které mají vhodné vlastnosti pro zabránění mikrobiální kontaminaci. Druhou nejvíce obsaženou složkou, v objemu okolo 25 %, je voda. Dále následuje dle typu gelu některý z akrylátů, který vytvoří žádoucí gelovou strukturu. V gelu většinou také bývá výrobcem zvolená složka, která má alespoň trochu chránit ruce před vysušením. Nejlevnější variantou takové složky je glycerin, u kvalitnějších výrobků se můžeme setkat s různými typy olejů anebo jinými hydratační přísadami, které na povrchu rukou po odpaření alkoholu zůstanou. Ale vzhledem k tomu, že primární funkcí gelu je dezinfikovat, jednoduchou matematikou zjistíme, že na tyto složky moc procent nezbývá. Hydratační složky jsou v gelu obsaženy maximálně v jednotkách procent, a to spíše pro efekt než pro skutečnou efektivitu.

Jakým složkám v antibakteriálním gelu se radši vyhnout?

Dezinfekční gely většinou nic “špatného” navíc neobsahují. Žádné konzervanty do nich přidané být nemusí, právě kvůli vysokému obsahu alkoholu, který výrobek konzervuje sám o sobě. Dezinfekční gel vaši pokožku samozřejmě vysuší, ale zde se jedná o vlastnost danou podstatou výrobku. 

Může mít opakované použití antibakteriálního gelu vliv na pokožku?

Zejména lidé s citlivou nebo suchou pokožkou mohou už po několika použitích gelu pociťovat nadměrné vysušení nebo podráždění. Při dlouhodobějším používání se těmto problémům nemusí vyhnout ani lidé s jinak bezproblémovou pokožkou. Schválně si své ruce po třech použitích gelu prohlédněte. Myslím, že rozdíl proti běžnému stavu bude více než patrný. Praskliny na kůži způsobené jejím nadměrným vysušením mohou navíc paradoxně usnadňovat přenos infekce.

U dezinfekčních gelů také existuje riziko vzniku alergické kontaktní dermatitidy, což se navenek může projevit jako vyrážka s červeným zarudnutím. Kožní bariéra má přirozeně určitou rovnováhu a součástí její struktury jsou naturální oleje a ceramidy – lipidy, které udržují integritu pokožky. Ke kožním problémům může dojít proto, že použití gelu změní povrchovou mikroflóru kůže a zároveň odstraní přirozené lipidy z pokožky, čímž kožní bariéru naruší. 

Může mít dlouhodobé používání antibakteriálních gelů vliv na stárnutí pokožky?

Dlouhodobá dehydratace pokožky vlivem používání dezinfekčních prostředků na bázi alkoholu může urychlit předčasné stárnutí pokožky rukou. Ve výsledku se na rukou mohou vytvořit vrásky, což pokožce dodá suchý a starší vzhled.

Může mít dlouhodobé používání antibakteriálních gelů vliv na pigmentové skvrny?

Dehydratace pokožky způsobená častým a dlouhodobým používáním antibakteriálních gelů může být také jednou z příčin vzniku pigmentových skvrn. O této tematice bylo vytvořeno několik studí, které ukázaly, že zejména světlé fototypy s nižším obsahem melaninu v kůži, mohou mít s tímto větší problém. 

Je tedy lepší antibakteriální gely nepoužívat?

Určitě ne! I přes jakékoliv nevýhody jednoznačně doporučujeme používání těchto prostředků. Bráníme tím mnohem většímu nebezpečí, než jsou drobné kožní defekty. Těm se dá navíc předcházet kvalitní péčí a hydratací. Antibakteriální gely by ale rozhodně neměly nahrazovat mytí rukou mýdlem a vodou – jedná se spíše o nouzové řešení. Mytí mýdlem je pro pokožku mnohem šetrnější a také ji dokáže lépe zbavit nežádoucích mikroorganismů.

Náš tip v péči o ruce: Pěstící tělový bio olej LOBEY

• 100 % přírodní složení bez umělých konzervantů a parfemací
• Rychle se vstřebá a ruce nezanechá mastné
• Vyživuje, hydratuje a chrání
• Regeneruje a zklidňuje poškozenou kožní bariéru
• Vyživuje a zpevňuje nehty
• Je vhodný pro citlivou pokožku a pomáhá snižovat alergické reakce